ARAPAIMA
• Na jazyku arapaimy najdeme zoubky, kterými drtí svou kořist na kaši.
• Arapaimy dýchají na povrchu. Každých 10 až 20 minut se tak musí přiblížit k hladině.
• Arapaimy se poprvé vyskytly v období jury.
• Arapaima požírá drobné rybky a někdy také menší živočichy pohybující se na hladině.
• Arapaima dokáže plavat dozadu.
• Arapaimy jsou obrovské. Mohou vážit až 220 kilogramů.
• Domorodci věří, že jsou arapaimy ztělesněním ďáblova syna Pirarucu, který byl potrestán jedním z Bohů tím, že mu bylo bleskem protnuto srdce. Ještě stále při životě klesl Pirarucu na říční dno, kde se změnil v tuto obří rybu.
• Pomocí ploutví si arapaimy vytvářejí určitý druh hnízda v čistých mělkých písčitých oblastech řeky.
• Samci arapaimy schraňují jikry v tlamě a starají se o své mladé, dokud nejsou schopni sami plavat.
• Domorodci nazývají arapaimu paiche a užívají její kostnatý jazyk jako škrabku. Také věří, že napomáhá při léčbě střevních parazitů.
• Arapaimy mění během rozmnožování svou barvu.
• Počet arapaim je ohrožen nadměrným rybolovem. Dnes je v některých částech Jižní Ameriky zakázáno je lovit.
• Lovit arapaimy lze také v Thajsku a Malajsii, kam byly vysazeny.
• Šupiny arapaimy mohou dorůstat až do velikosti asi 6 cm. Nezdá se Vám to moc? Pak vězte, že přibližně tolik měří klasické slepičí vejce.
SUMEC PIRAÍBA
• V žaludcích sumců piraíba byli nalezeni psi, kočky, opice, ptáci a další sumci.
• Tělo sumců piraíba je pokryto chuťovými pohárky. To jim napomáhá rozpoznat chemické stopy těl jejich kořisti.
• Domorodci nepovažují jedince pod 100 kilogramů za skutečné sumce piraíba.
• Sumci piraíba se v bahnitých vodách Amazonky pohybují pomocí dlouhých vousů. Ty jim rovněž umožňují lovit v naprosté tmě.
• Sumci piraíba jsou největšími sumci v Amazonii.
• Navzdory populárnímu přesvědčení, že sumci piraíba sežerou cokoliv, jsou vlastně docela vybíraví a rozhodně svou oběť ochutnají, dříve než se do ní pustí.
• Podle legend se kořistí sumce piraíba stali rovněž lidé.
• Sumec piraíba je považován za nejnáročnější úlovek Amazonky.
• Pokud sumce piraíba vylovíte z vody příliš rychle, můžete v dutinách na jeho žábrách objevit parazitické ryby z čeledi kandirovitých.
• Sumec piraíba může dorůst do délky až 4 metry a dosáhnout hmotnosti 300 kg.
• Sumci piraíba rostou po celý život.
• Sumcům piraíba se také říká „lechero“ neboli „mlékař“, a to díky bílé mléčné látce, kterou vypučují.
• Sumci piraíba jsou ceněnou chutnou rybou, ale ohrožují je některé metody rybolovu, např. pomocí dlouhých udic a sítí.
• Sumci piraíba loví asi 30 až 40 metrů pod hladinou.
• Pomocí speciálních žláz umístěných v prsní oblasti vylučuje sumec piraíba při dotyku bílý mléčný sekret.
ROBALO NILSKÝ
• Samičky robala nilského vyprodukují ročně minimálně 16 milionů jiker.
• Vysazení robala nilského v dalších vodních tocích způsobilo vyhynutí více než 200 druhů ryb.
• Robalo nilský se může dožívat až 16ti let.
• Původní zemí výskytu robala nilského je Etiopie.
• Robalo nilský se rodí jako sameček. Ve třech letech dosahuje sexuální dospělosti a někteří jedinci se mění v samice.
• Robala nilského lze vysušit pouze ohněm. Úbytek lesů je jednou z dalších hrozeb jeho přežití.
• Robalo nilský na svou kořist útočí z úkrytu.
• Robalo nilský byl vysazen v Texasu a je tam nyní označován za jeden z agresivních druhů ryb.
• Díky velikosti svých úst dokáže robalo nilský zkonzumovat i kořist stejných rozměrů, jako je on sám. Jsou známy i případy vzájemného kanibalismu.
• Robalo nilský je zapsán na listině 100 nejhorších útočných živočišných druhů, které byly vysazeny na nepůvodních místech.
• Díky jeho ekonomické hodnotě a schopnosti rozmnožování se mnozí domnívají, že je nemožné zrušit populaci robala nilského na Viktoriině jezeře.
• V roce 2009 oznámily Keňa, Tanzanie a Uganda – tři vůdčí vývozci robala nilského do zemí EU – pokles produkce díky snížení populace ve Viktoriině jezeře.
• Robalo nilský je rovněž nazýván okoun nilský.
• Robalo nilský je jedním z hlavních afrických exportních artiklů.
• Mladí jedinci se zdržují především na mělčině. Chcete-li ulovit větší exempláře, je třeba se na lov vydat do hlubších vod.
JESETER BÍLÝ
• Jeseter bílý se dožívá sta a více let.
• 25% těla jesetera tvoří jeho hlava.
• Tělo jesetera bílého se skládá spíše z chrupavek než z kostí.
• Každý jeseter bílý má pět řad kostěných štítků, které obklopují jeho tělo.
• Jeseter bílý může dosáhnout hmotnosti 900 a více kilogramů.
• Jelikož nemají zuby, musí jeseteři svou potravu ústy nasát.
• Ve tmavých či znečištěných vodách používá jeseter k lovu potravy své vousky.
• Mladší jeseteři zůstávají raději v pomalejších proudech, zatímco starší preferují rychlejší toky.
• Jeseter bílý svou stavbou těla a ocasu připomíná žraloka.
• V Britské Kolumbii se setkáme pouze s jeseterem bílým a jeseterem sachalinským.
• Jeseter se dospělosti dožívá v osmi až dvaceti letech.
• Ačkoliv se většinou zdržují ve slaných vodách, jikry kladou výhradně ve sladkých.
• Samice jesetera bílého je v okamžiku reprodukce schopná naklást mnoho milionů jiker.
• Jeseter je ceněn z mnoha důvodů, především pak kvůli svým jikrám, z nichž se vyrábí kaviár.
• Jeseter bílý je často pohledem zaměňován se žralokem díky podobnosti jejich tělesné stavby.
Výherkyně naší exkluzivní soutěže, paní Alena Ženíšková, strávila den na rybách s N...
Vágner se vydává do největšího deštného pralesa na světě, aby se utkal s obřím sumcem...
(03:08)