FAKTA O ÚTOKU ŽRALOKA

1.       Mnoho lidí si o žralocích myslí, že jsou to nemilosrdní lidožrouti. Tato představa byla podpořena snímky jako Čelisti a Útok z hlubin. Z důkazů nicméně jasně vyplývá, že toto mínění je mylné. Útoků žraloků na lidi je celosvětově jen velmi málo.

2.       Počet útoků žraloků na člověka se v posledních desetiletích sice zvýšil, ale ne proto, že by žraloci byli agresivnější, jen je v oceánech prostě více lidí.

3.       V roce 2000 navštívilo pláže USA na 264 milionů lidí.

4.       93% útoků žraloka na člověka mezi lety 1580 a 2000 postihlo muže. Žraloci ale nepreferují muže, je to spíše důkaz toho, že historicky více aktivit v oceánech vykonávali muži.

5.       V roce 2010 došlo k nejvyššímu počtu nevyvolaných útoků za posledních 10 let, konkrétně šlo o 79 případů. To je ovšem počet nahlášených útoků. Ne všechny útoky žraloka na světě jsou nahlášeny a zaznamenány, nicméně předpokládá se, že procento nenahlášených případů je relativně malé vůči souhrnu.

6.       V roce 2010 bylo v severoamerických vodách potvrzeno 42% z celkového počtu nevyvolaných útoků.

7.       V roce 2010 bylo 50,8% všech útoků zaměřeno na surfaře.

8.       Plavci a lidé brodící se u břehu tvořili 38% obětí útoků žraloka v roce 2010.

9.       Potápěči a šnorchlující plavci tvořili 8% obětí útoků v roce 2010.

10.   3% obětí z roku 2010 se nacházela na nafukovacích raftech a duších.

11.   K nejvíce útokům žraloka na Floridě došlo za posledního půlstoletí vždy mezi 14.00 a 15.00. To je totiž doba, kdy je ve vodě nejvíce lidí.

12.   Floridská pláž New Symma Beach je hlavním městem žraločích útoků na světě. Předpokládá se, že každý, kdo zde někdy plaval,  byl pouhé 3-4 metry od žraloka.

13.   Na Floridě dochází k největšímu počtu útoků v září.

14.   Od roku 1907 došlo k 91% všech útoků na lidi v oblasti do 2 metrů pod hladinou.

15.   Jeden člověk ze 63 zemře na chřipku, ale pouze 1 z 3 700 000 bude zabit žralokem.

16.   Jeden člověk z 218 zemře následkem pádu, ale pouze 1 z 3 700 000 bude zabit žralokem.

17.   Žraloci většinou napadají samostatné oběti, takže ve skupině se žraločímu útoku spíše vyhnete.

18.   Spíše zabráníte útoku, když nebudete plavat a potápět se v noci, kdy jsou žraloci nejaktivnější a mají nespornou výhodu v oblasti smyslového vnímání.

19.   Zranění po útoku žralokem je mnohem vzácnější než jiná plážová zranění včetně poškození páteře, dehydratace, žahnutí medúzou či rejnokem a popálení. Mnohem více stehů se vypotřebuje na zranění nohou způsobená lasturami než na zašívání po útoku žraloka.

20.   Dříve docházelo k mnohem většímu počtu úmrtí zaviněných žraločím útokem. Pokles je nicméně způsoben snazší dostupností rychlé zdravotnické pomoci a její lepší kvalitou.

21.   V roce 1996 zranily v USA toalety na 43 000 lidí, žraloci pouze 13.

22.   V roce 1996 zranily v USA kbelíky a vědra na 11 000 lidí, žraloci jen 13.

23.   Osvěžovače zranily v roce 1996 v USA 2600 lidí, žraloci jen 13.

24.   V průměru je v USA zaznamenáno jen 19 žraločích útoků ročně, při nichž zemře jednou za dva roky jeden člověk. Pouze v pobřežních státech USA ale blesky ročně zasáhnou a zabijí více než 37 lidí.

25.   Od roku 1959 došlo na Havaji k 97 útokům žraloka.

26.   Následkem zranění po útoku žraloka zemře ročně 5 lidí. Miliony však umírají hlady.

27.   Provincie Natal, kde najdeme i Durban a odehrává se náš experiment, zaznamenala  od roku 190589 útoků, z nichž 27 bylo smrtelných.

28.   Člověk je pro žraloka podstatně nebezpečnější než žralok pro člověka. Na jednoho zabitého člověka totiž připadá až 2 miliony žraloků, které zabil člověk.

29.   K většině útoků dochází cca do 30 metrů od pobřeží.

30.   V USA se útoky objevily až na úrovní státu Massachusetts.

31.   Existuje na 375 druhů žraloka, ale jen o 12 se domníváme, že jsou nebezpečné pro člověka.

32.   Za útoky na člověka jsou odpovědné především 3 druhy: žralok bílý, žralok tygří a žralok bělavý.

33.   Největší žraloci bílí mají sílu skusu 1,8 tun. Jejich kousnutí je tedy třikrát silnější než lví a dvacetkrát silnější než lidské.

34.   Před pětatřiceti lety byl uveden velkofilm Čelisti, který vyvolal hrůzu z útoků žraloka. Tento rekordman mezi snímky, který režíroval Steven Spielberg a jenž vznikl podle bestselleru Petera Benchleyho, vydělal jen v USA 130 milionů dolarů. Z Benchleyho se stal zastánce snah o ochranu žraloků, za což byl oceněn i Institutem pro výzkum žraloků.

35.   Galeofóbie je termín pro nepřiměřený a trvalý strach ze žraloků, který je odvozen od řeckého slova „galeos" označujícího jeden z druhů žraloka.

FAKTA O POTRAVĚ

36.   V roce 2008 byla v žaludku žraloka v Grónsku nalezena čelist ledního medvěda.

37.   Žralok obrovský přefiltruje při krmení 1,5 milionů litrů vody za hodinu. Tím by bylo možné po celý den zásobovat 1000 amerických domácností.

38.   Žralok sežere denně zhruba 2% vlastní váhy, což je o něco méně než člověk.

39.   Někteří žraloci vydrží až rok bez jídla. Energii získávají z tuků uložených v jejich játrech.

40.   Ve žraločích žaludcích byly nalezeny kosti krav, jelenů, kuřat i psů stejně jako mnoho nečekaných předmětů - náramkové hodinky, část motoru, kus brnění, kusy houpacího křesla, lahve, knoflíky, boty, pásky a kabelky.

ANATOMIE / FYZIOLOGIE

41.   Žralok má charakteristické znaky ryb - páteř a žábry.

42.   Každý zub může vydržet jen asi týden a pak vypadne. Je nahrazen novým do 24 hodin.

43.   Během deseti let se žraloku tygřímu vytvoří až 24 000 nových zubů.

44.   Žralok bílý má asi 3000 deseticentimetrových zubů. Nejsou upevněny na čelisti, ale zatahovací a na své místo se dostávají, když žralok otevře svá ústa.

45.   Různí žraloci mají různě tvarované zuby, což závisí na jejich druhu potravy a způsobu lovu.

46.   Žralok tygří má vroubkované zuby tak ostré, že hladce prokousnou kost.

47.   Většina žraloků má v každé čelisti 5 až 15 řad zubů.

48.   Na rozdíl od lidských nemají žraločí zuby kořeny, takže se mnohem snáze vylamují.

49.   Smyslové orgány žraloka bílého zachytí i velmi malé koncentrace chemických látek. Krev vycítí na 400 metrů.

50.   Dvě třetiny mozku žraloka zabírá ústředí čichu.

51.   Žraloci nespí, jen se u nich střídají období aktivity a odpočinku.

52.   V říjnu byl v Kalifornském zálivu nalezen žralok albín. Je to jeden z méně než 50 zaznamenaných případů vůbec.

53.   Žralůček okatý dokáže chodit na svých ploutvích.

54.   Hlava kladivounů byla uzpůsobena schopnosti najít jejich oblíbenou pochoutku: rejnoka. Pomocí široké hlavy je kladivoun schopen rejnoka uvěznit a zatlačit na dno moře.

55.   Žralok mako je považován za nejrychlejšího žraloka na světě. Dosahuje rychlosti 30 km/h.

56.   Největším druhem je žralok obrovský dorůstající do délky kolem 20 metrů. Tento obr se však živí mikroskopických planktonem.

57.   Někteří žraloci musí neustále plavat, aby mohli dýchat, tedy získávat kyslík z vody proudící skrz jejich žábry. Jiné druhy jsou toho schopny dosáhnout i bez pohybu.

58.   Dva druhy žraloka přežijí dlouhou dobu i ve sladké vodě: žralok bělavý a žralok šípozubý.

59.   Žralok bělavý, který přežije i ve sladké vodě, byl nalezen ve vnitrozemí až 3700 kilometrů proti proudu Amazonky.

60.   Žraloci mají různé rozmnožování. Někteří kladou jikry, jiní jsou živorodí.

61.   Jako u příčnoústých je kostra žraloků tvořena chrupavkami, tedy tkání podobnou té, již nalezneme např. v nose či uších člověka. Chrupavčité kostry jsou lehčí než kostěné a pomáhají žralokům se snadno udržet ve vodě v jedné rovině, aniž by se potápěli nebo stoupali.

62.   Nejmenším druhem je světloun drobný, který neměří ani 30 centimetrů a najdeme jej v hlubokém chladném oceánu. Ve tmě světélkuje.

63.   Žraloci nemrkají. Mají sice spodní i horní víčka, ta se ale nehýbají.

64.   Žralok písečný neboli tygří si svou schopnost plavat v jedné rovině vylepšuje hltáním a vyplivováním vzduchu a vody na povrchu. Tak se dokáže pohybovat skoro neslyšně.

65.   Oči kladivounů jsou umístěné na stranách jejich širokých hlav, tudíž jsou schopni velmi rychle prozkoumat své okolí.

66.   Tělo žraloků je pokryto malými šupinami nebo též kožními zoubky. Ty směřují k ocasu žraloka, proto se zdá být hladký, když jej hladíme od hlavy, ale hrubý jako brusný papír, když jej hladíme druhým směrem.

67.   Játra žraloků jsou velká, tučná a olejnatá a pomáhají žralokům udržet se ve vodě.

68.   Pomocí speciálního orgánu, tzv. Lorenziho ampulí, je žralok bílý schopný zaznamenat elektromagnetická pole generovaná svalovými stahy živých tvorů. Díky tomu lépe nalezne kořist.

69.   Žralok bílý má hydrodynamickou stavbu těla s rovným čumákem. Tak může dosáhnout obrovské rychlosti.

70.    Žralok je schopen dosáhnout i teploty o několik stupňů vyšší než má okolní voda. S teplejšími svaly se mu lépe loví a potápí.

71.   Žralok bílý má šedá záda a bílé břicho, aby lépe splynul s mořem.

72.   Žraloci mají mimikry, aby mohli na svou kořist zaútočit i zespodu.

73.   Oči žraloka bílého obsahují tyčinky i čípky, proto mají silné barevné vidění a jsou citliví na kontrasty a pohyb.

74.   Aby zvládl svůj aktivní život náročný na energii, má žralok bílý velkou plochu žaber. Je to dokonce dvakrát větší žaberní plocha než u stejně velikého žraloka modrého.

75.   Žralok bílý má velké srdce a vysoký objem krevní cirkulace na jeden srdeční stah. Tak si udržuje vysokou míru aktivity.

76.   Žralok bílý používá „bílý sval", který pomáhá náhlému zrychlení a nepotřebuje kyslík.

77.   Když pozře tuleně nebo lvouna, vydrží žralok bílý i měsíc bez potravy.

78.   Žraloci jsou dimorfní - samec se vizuálně liší od samice. Samci mají pánevní svěrače, což jsou vlastně modifikované pánevní ploutve užívané k vypouštění spermatu.

79.   U některých druhů získávají dosud nenarozená mláďata energii pojídáním nových jiker nebo menších sourozenců.

80.   Věk žraloka lze určit z počtu růstových kruhů kolem obratlů.

81.   Žraloci se průměrně dožívají 25 let, ale může to být i 100 let.

82.   Některé samice žraloka se mohou reprodukovat, aniž by kdy byly v blízkosti žraločího samce. Jde o proces nazývaný partenogeneze.

83.   Samice žraloka bílého rodí 2 až 14 mláďat dlouhých až 1,5 metru.

84.   Většina žraloků je chladnokrevných. Vnitřní teplota jejich těla je shodná s teplotou okolní vody.

85.   Kostry žraloků zřídkakdy fosilizují. Jsou tvořeny chrupavkou, která se rychle rozkládá, že tkáň nestihnou nahradit minerály. Zuby žraloků jsou však ze zuboviny a skloviny a běžně fosilizují.

FAKTA O OCHRANĚ

86.   Každoročně se tisíce žraloků chytí do sítí nastražených původně na jiné druhy ryb.

87.   Po staletí využívali lidé žraloky jako zdroj potravy a vitamínů a v medicíně. Žraločí zuby se využívaly pro výrobu zbraní a šperků a jejich kůže jako brusný papír.

88.   Většina žraloků je obětí nadměrného rybolovu. Potřebují hodně let, aby dospěli, a rodí jen velmi málo mláďat.

89.   Poptávka po čínské specialitě, polévce ze žraločích ploutví, je hnacím motorem jejich lovu.

90.   Hlavní příčinou úmrtnosti žraloků je „odřezávání" ploutví, proces, v jehož rámci rybáři zabíjí žraloky pouze za účelem získání ploutví. Kilogram ploutví lze prodat za  více než 1700 dolarů.

91.   V říjnu bylo v Kalifornii jako 4. státu zakázáno lovit žraloky kvůli jejich ploutvím. 85 procent amerického dovozu sušených žraločích ploutví se sem dostává přes Kalifornii.

92.   Žralok velkoústý je tak vzácný, že byl spatřen jen 41krát a objeven až v roce 1976.

VÝVOJ / EKOLOGIE

93.   Žraloci žijí ve všech částech světa, od teplých tropických lagun po polární moře. Některé druhy dokonce obývají sladkovodní jezera a řeky.

94.   Žraloci jsou vrcholoví predátoři a jako takoví ovlivňují potravní řetězec v oceánech.

95.   Vědci se domnívají, že žraloci se lovit učí spíše zkušenostmi než instinktivně.

96.   Žraloci patří k nejstarším druhům na Zemi. Dnešní žraloci se vyvinuly již před 400 miliony let.

97.   Megalodon se svými více než 20 metry byl největším žijícím žralokem.

98.   Megalodon žil před 20 až 2 miliony let a měl dvaceticentimetrové zuby.

99.   Podle vědců zkonzumoval megalodon na 1200 kilogramů potravy denně.

100.  Síla skusu u megalodona byla mezi 10,8 a 18,2 tunami.