Epizody

• Za hranici možností

  +

  Vyslat člověka do vesmíru je vždy riskantní. Astronauti musí přežít řízenou explozi, která kosmickou loď vynese nad atmosféru, a také obrovské tření při návratu zpět na Zemi. Je to prostředí, které nic neodpouští a drobné chyby v minulosti vedly k tragickým haváriím. Aby NASA zajistila, že jejich nová kapsle Orion bude co nejbezpečnější, inženýři podrobně zkoumají všechny minulé katastrofy — od výbuchů raketoplánů až po neštěstí programů Apollo a Sojuz. Vývoj odolnějších skafandrů, lepších únikových systémů a nových materiálů dnes posouvá bezpečnost vesmírných misí na úplně novou úroveň.

  Další

  15. říjen, Čtvrtek v 22.00

  Na National Geographic

  Další

  25. říjen, Neděle v 00.45

  Na National Geographic

• Do hlubin

  +

  Tunely šetří čas, peníze i přírodu, protože umožňují zkratky přes náročný terén. Samy o sobě ale mohou být nebezpečné, v nejhorším případě se mohou změnit ve smrtelnou past. Sledujeme dva evropské megaprojekty: Brennerský úpatní tunel, nejdelší železniční podzemní stavbu na světě, a nejdelší ponořený železniční a silniční tunel pod Fehmarnskou úžinou. Jak při překonávání rekordů a technických hranic využívají inženýři poučení z minulých katastrof, aby zajistili bezpečí pro stavbaře i budoucí řidiče?

  Další

  22. říjen, Čtvrtek v 22.00

  Na National Geographic

• Po povodni

  +

  Každým rokem se zvyšuje riziko povodní. Po celém světě čelí velká města mohutným přívalovým vlnám a extrémním srážkám, které zahlcují přirozené vodní toky i kanalizační systémy. Jsou to katastrofy, jež nutí inženýry přepisovat stávající pravidla ochrany před vodou. V Tokiu, městě dlouhodobě ohrožovaném přírodními živly, proto vznikají obří podzemní „řeky“, které mají zkrotit prudké přívaly vody a tajfuny. Ve Španělsku ukázala hrůza povodní ve Valencii, jak zásadní význam mají včasné varovné systémy ve chvílích, kdy infrastruktura selhává. A v New Orleansu armádní sbor zásadně proměnil podobu protipovodňových bariér – ovšem až poté, co nejhorší...

• Překlenování propastí

  +

  Když se v roce 2018 v Janově zřítil most Morandi, nešlo jen o národní tragédii. Jeho kolaps byl varováním pro inženýry po celém světě a připomněl, že každá stavba má svou omezenou životnost. V době rostoucí populace, měnících se dopravních nároků a stále extrémnějších projevů počasí vyvstává zásadní otázka: jak zajistit bezpečnost nových mostů? Inženýři, kteří navrhovali nový most v Janově, na tuto výzvu odpověděli důrazem na chytré bezpečnostní systémy a pokročilou robotiku. A zatímco Turecko staví nejdelší visutý most na světě, posouvají konstruktéři hranice možného díky inovativním řešením. Vzniká moderní technický zázrak schopný odolat silným...

• Vzestup mrakodrapů

  +

  Když se v roce 2001 zřítily věže Světového obchodního centra, mnozí inženýři se domnívali, že éra mrakodrapů tím definitivně končí. Tato mimořádná katastrofa se však stala zlomem jiného druhu. Po celém světě se začaly sdílet nové bezpečnostní normy i poznatky a nadšení pro výškové stavby naopak ještě zesílilo. Výstavba mrakodrapů přesahujících 300 metrů nabrala na obrátkách. Dnes má alespoň jednu takovou stavbu už 71 měst po celém světě. Každá z nich, od One World Trade Center v New Yorku až po Burdž Chalífu v Dubaji, stojí na zkušenostech z minulých selhání – na tvrdě vybojovaných lekcích vepsaných do betonu a oceli.

• Jaderná energie

  +

  Jaderná energie dokáže zásobovat elektřinou celá města – ale také je zničit. Je bezuhlíková a schopná dodávat stabilní základní výkon do energetické sítě, a proto představuje klíčový nástroj v boji proti klimatickým změnám. Přesto si ji veřejnost často spojuje s rizikem katastrofy. Navzdory své pověsti patří dnes jaderná energetika k nejbezpečnějším způsobům výroby elektřiny. Je to díky tvrdým lekcím z minulosti. Havárie v Černobylu, Fukušimě a ve Three Mile Island přinesly zásadní změny v bezpečnostních standardech a ukázaly cestu k bezpečnější budoucnosti.